ČASOKVÍTKY

… Zdeniččiny pohledy

„Napadl mě těžký splín,

chystám se na Hálův mlýn.

Nebudu se tomu bránit,
přírodu tam budu chránit.

Nestavím se k tomu líně,

jedou tam i kolegyně.

Nebude tam frčet telka,

to ví každá učitelka.

Lesem, loukou půjdeme,

plnit úkoly budeme.

Může se stát, že potok budem brodit,

v gumákách, pláštěnkách se humor bude hodit.

Pokud bude tvrdá matrace,

hlavně, že tam bude legrace.

Nesmí tam být žádné smetí,

protože tam jedou děti.

Pokud si cestu trošku zajdem,

věříme, že poklad najdem.

Co to vlastně vůbec řeším,

vždyť já se tam hrozně těším.

Bubnuju na velký buben,

už aby byl měsíc duben

Už nemám v duši zlváštní splín,

pojedem všichni na Hálův mlýn!

Na školu v přírodě se všichni těšíme,

jaké to tam bude, ještě nevíme.

Rozhodně ale cítíme vůni jara v nose.

Jak nám bylo? Dozvíte se nejspíš v příští Rose.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *