Pruhovaný tábor
Den první
Přijeli jsme na místo, kde to už známe. Templák! To je srdcovka! Jsme tu poněkolikáté. Vidíme skály, řeku, přírodu, vůbec nic se nezměnilo. Ubytovali jsme se, vyzdobili jsme si chatku vlajkami a navlékli na šňůru. 13 chatiček plných dětí, které se proměnily na piráty a rodičů, kteří jsou lodivody a námořníci. Seznamujeme se, hrajeme si s míčem, hážeme frisbee a máme pocit, že se známe roky. S některými se vidíme poprvé, jsou tu i od Olomouce, Šumperku. Parta pirátů se může vydat na cestu za pokladem. Kocábka se naklání, kodrcá, nám to nevadí. Jsme přece piráti a těm nevadí nic. Nasbíráme večer dřevo a po divadelním večerníčku, který nám zahráli ti nejmenší, jdeme zpívat u ohně a pobýt pospolu.
Den druhý
Probouzíme se, je chladno a rosa. Je nutno se zahřát a proto bereme gumáky, tenisky a po snídani běháme, skáčeme a hlavní pirátka Lenka dělá zahřívací rozcvičku. Někdo hlasitě zařval. No jo, jsme v přírodě, takže nás pavouk nemůže překvapit. Máme jako dalekohledy a vidíme všude, kde potřebujeme. Piráti se plaví cestou necestou, tak si ze dřeva děláme lodičky, zdobíme je plachetnicemi, kormidly ze suché trávy a větví. Pavel nařezal dost dřev, tak některá rodina má i svoje 4 lodě, syn Ivo vrtá opravdovou vrtačkou do dřeva, umísťujeme stožár a lodě mohou ihned vyplout. Koupeme se v řece. Řeka vypadá jako učesaná. Je čistá, plná ryb. Vidíme kačeny, vážky a zpěv ptáků je jako koncert, od rána do večera je slyšíme a oni o nás také ví. Odpoledne jsou soutěže, vše s mořskou a pirátskou tématikou, tak si to užívá každý po svém. Večerní světýlková cesta byla tečkou za dnem. Museli jsme čekat na tmu. Naše kocábka se pomyslně ztratila v moři, museli jsme hledat majáky a dojít po dvojicích k cíli. Odvážlivci se také dotkli svítící hlavy zbloudilého piráta. Světýlková cesta má svoje kouzlo. Svítily hvězdy a měsíc na cestu zpět, tak jsme to zvládli.
Den třetí
Dopoledne vlezeme do pasu do řeky a pouštíme na šňůře naše lodičky. Neřešíme, že je voda studená. I neotužilec se zde otužilcem stal rád. Někomu uplavala vlajka, ale nic se neděje, vše můžeme opravit. Lodičky se kymácely. Nepustili jsme je daleko. Pod splavem by mohly ztroskotat. Vyrábíme obrázky z trav a listů, pomocí sluníčka a speciálního fotopapíru vznikají umělecká díla. Po obědě si dáváme deky na trávu do stínu a čteme si pohádky. Nosíme pruhovaná trička a šátky na hlavě. Libor nafukuje 3 matrace – lodě, naskáčeme na ně a plujeme asi půl hodiny po Jihlavě od našeho kamene směrem k mostu. Ničeho se nebojíme, ani když se loď točí dokola a plujeme pozpátku. Naštěstí kormidelníci to dobře ovládají, takže nevzniká panika. Odpoledne jíme meloun a balíme svačinu, chystáme se najít cestu ke ztroskotané lodi. Cesta vede přes zříceninu hradu Templštýn, kde je mnoho kamenů na sobě a všelijaké oblouky a člověk ani nevěří, že tu dříve stál hrad. Získáváme zprávu, že někde v blízkosti je Srdce ztraceného námořníka, nacházíme jeho střepy v podobě bombonů, které si rozdělíme. Vyhlídka dolů do údolí ze zříceniny je moc pěkná. Musíme být ve sřehu, abychom nespadli, protože je tam hodně kluzských kamenů. Našli jsme ztroskotanou loď a v ní zprávu o tom, kde máme hledat poklad. Je to mapa. Ivošek přečetl, že se prastará mapa může rozbalit až se slunce východem. Večerníček hrají děti školní i mladší. Skládáme také texty na melodie známých písniček. A děláme táborák, nosíme dřevo, pečeme hady z těsta a opékáme buřty. Dvě kytary hrají u ohně známé písničky a hlavně tu naši hymnu. Kocábku náram náramnou!
Den čtvrtý
Snídaně. Rozcvička. Rozbalujeme mapu. Papoušek, který včera mapu odnesl stále jen papouškoval a trošku nás tím zdržoval, ale nespletl nic. Všechny děti se těšily na to, kde mají poklad hledat. Některé maminky byly tak zvědavé, že běžely napřed i bosé. Poklad jsme našli v truhle a rozdělili jsme se o něj. Všechny děti byly pasovány na správné piráty a námořníky a dostali pamětní dřevěnou medaili s kompasem, takže všichni bezpečně poznají, kde je sever i ostatní světové strany a pokud by si ještě někdy hrály kdekoli budou, tak se nikdy neztratí a nikdy nezabloudí. Tábor se nám líbil a hurá zpět na vodu, naposledy ještě plout po plavidlech, lodích, člunech a lehátkách. Jsme zvědaví, co zase Kašpárkov vymyslí a my se rádi přidáme v pravý čas ZAS.