ČASOKVÍTKY

… Zdeniččiny pohledy


Jako lavina, která se neudrží zpět
Jako tón, který nejde zpívat hned
Jako slovo, které nemůžeme vyslovit
Jako kroky, které stojí a nemohou dál jít
Jako tečka, která končí za větou
Jako sníh, který se sype a ráno ho odmetou
Hledám střelců šípy rychlejší
V čase, který je vezdejší
Sama se potýkám s dotazem
Proč se schovávám před mrazem
Jako právě teď
Rozumím životní změti
Jako nikdy už
Cítím jak strašně to letí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *